Kolik času má křesťan?
V sobotu ráno jsem se probudil a přemýšlel. Výsledkem mého přemýšlení bylo, že na mě padl zvláštní splín. Splín z toho, jak málo jsem toho za poslední 3 roky života stihl a kolik bych toho ještě chtěl stihnout a to vše v kontrastu s tím, kolik je mi let a kolik let mi třeba ještě zbývá. Ty myšlenky se mi honily hlavou a aby toho nebylo málo, začal jsem si vybavovat, kolik toho stihnul za 3 roky svého veřejného působení na zemi Ježíš. A kolik toho stihnul za svůj život Pavel a další apoštolové. No řekněte sami, koho by to povzbudilo?
A tak jsem to ráno pronesl před Sárinkou posmutněle větu: „Víš, tátovi už nezbývá moc času“. Sárinka se na mě podívala svýma chytrýma očkama a říká: „Tati, ty máš přece spoustu času. Až umřeš, víš, kam půjdeš?“. Překonal jsem se k lehkému úsměvu a nesměle odpověděl: „Do nebe?“.
Až když jsem si tu odpověď po čase naplno uvědomil, najednou mi odlehlo a splín byl pryč. No jo, vždyť jako křesťané máme spoustu času – máme ho tolik, že si to ani nedovedeme představit. A budeme ho převážně trávit na věčnosti a s Bohem, což bude určitě lepší než na zemi – jsem o tom přesvědčen.
Pravda ovšem je, že náš pozemský čas je vyměřen a má omezenou délku. A jako křesťané bychom měli moudře zvažovat, jak ten svěřený čas využijeme. Moudře, nikoliv však úzkostlivě. Úzkost, strach a obavy nepatří k pocitům, které by pramenily z Boží lásky. Bůh nás vede trpělivě, moudře, pomalu. Možná i pomaleji, než bychom kolikrát sami chtěli.
Tak Vám chci dnes žehnat, abyste svůj svěřený pozemský čas využili moudře – ne ve stresu nebo strachu, ale v klidné jistotě, že pokud jste vydali svůj život do Božích rukou, tak Vás Bůh také povede. A abyste při tom nezapomínali na mnohá zaslíbení, která nám pravdivý a věrný Bůh dal ve svém Slovu.
A nebojte se dopřát si jednou za čas i odpočinek, tak jako v klipu, který jsme si o víkendu pouštěli doma. Zkuste si představit, že máte ještě fůru času – je to nádherně osvobozující pocit. Jen nezůstaňte ležet moc dlouho :-).
Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas:Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;
je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;
je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat;
je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat;
je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat;
je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit;
je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje.
Kaz 3,1-8
Komentáře (0)
Žádné komentáře. Buďte první :-)
Napsat komentář